:: Odborné informace

Vzhledem ke skutečnosti, že se blíží začátek nové topné sezóny, je nutné si ověřit, v jakém stavu se nachází komínové těleso objektu, ve kterém bydlíme. Zanedbaný stav komínového tělesa může způsobit vznik požáru. V praxi však nemůžeme požár vzniklý v důsledku nevyhovujícího stavu komínového tělesa zobecnit pouze na jednu konkrétní příčinu vzniku požáru.

Ke stanovení příčiny vzniku požáru od komínového tělesa je nezbytná znalost druhů stavebních konstrukcí jednotlivých typů komínových těles a s tím souvisejících technických předpisů k jejich výstavbě, údržbě a užívání.

Kategorii příčin vzniku požárů od komínového tělesa dělíme:
a) nevhodná konstrukce komínů a odvodů spalin
b) zazděný nebo přizděný trám v komíně
c) spáry v komíně, nezajištěná komínová dvířka, nezajištěné sopouchy
d) jiskry z komína a vznícení sazí v komíně

a) nevhodná konstrukce komínů a odvodů spalin

Požadavky na konstrukci komínů, jejich třídění a další bezpečnostní požadavky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách na výstavbu a technickém normativním požadavku ČSN 73 4201. V těchto předpisech jsou uvedeny požadavky na konstrukci komínu a kouřovodu ve vztahu k třídě reakce na oheň a na jednotlivé druhy třídění komínových těles podle konstrukce, umístění, způsobu provedení pláště, počtu, tvaru a konstrukčního uspořádání průduchů.

b) zazděný nebo přizděný trám v komíně

Jedná se o úzce specifikovanou příčinu vzniku požáru od komínového tělesa, poměrně běžnou u starších objektů určených pro bydlení, týkající se zazděných a přizděných dřevěných stropních nebo střešních trámů v komínových tělesech. Jedná se o stavební konstrukční nedostatek, uplatňovaný především v letech 1930 až 1959. Používaným stavebním prvkem v uvedených letech bylo běžné vetknutí dřevěných nosných trámů do komínových těles a z povrchové strany průduchu jeho ošetření pouze maltou a zlomkem pálené střešní krytiny. Postupem času, a to zejména při užívání siřičitých paliv, došlo k rozkladu a porušení maltovin a obnažení paty hořlavého trámu v komínovém tělese. Tento stavební konstrukční nedostatek byl řešen až v roce 1959 stanovením bezpečných vzdáleností pro vetknutí nosných trámů v okolí komínových těles a bezpečné vzdálenosti hořlavých konstrukcí od líce komínového tělesa.

c) spáry v komíně, nezajištěná komínová dvířka, nezajištěné sopouchy

Jedná se o další úzce specifikovanou příčinu vzniku požáru od komínového tělesa, týkající se nežádoucích spár v komínových tělesech, nezajištěných vybíracích, vymetacích, kontrolních dvířek a nezajištěných sopouchů. Požadavky na požární bezpečnost komínových těles jsou stanoveny především v technickém normativním požadavku ČSN 73 4201. Vnější povrch komínového tělesa musí být hladce omítnut, vyspárován nebo opatřen souvislým nehořlavým obkladem. Dodržení příslušných ustanovení tohoto normativního požadavku je důležité zejména v místech nepřístupných po dokončení stavby (např. mezi stropní prostory, apod). Z nedodržení těchto ustanovení vznikají požáry v důsledku skrytých stavebních závad, které nelze běžnou kontrolní činností na úseku požární prevence zjistit.

d) jiskry z komína a vznícení sazí v komíně

Tato příčina vzniku požáru od komínového tělesa se týká nežádoucího vznícení sazí v komíně, které většinou souvisí s nedokonalým čištěním komína v pravidelných lhůtách, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 111/1981 Sb., o čištění komínů a s úletem jisker z komína, který může souviset s nesprávným vyústěním komínového tělesa nad úroveň střešní konstrukce či nevhodným druhem tuhého paliva.

Kontrolní prohlídku (případně revizi) komínového tělesa si musí zajistit každá právnická, podnikající fyzická či fyzická osoba sama, přičemž nestačí nechat si komínové těleso zkontrolovat a vyčistit pouze jednou za rok. Například u komínových těles, kde je napojen lokální spotřebič do výkonu 50 kw na paliva tuhá a kapalná, by mělo být komínové těleso kontrolováno a čištěno až šestkrát ročně, u lokálních spotřebičů na plynná paliva dvakrát ročně, pokud je komínové těleso opatřeno komínovou vložkou. Pokud je tomu jinak, je třeba kontrolovat komínové těleso též až šestkrát ročně. Pokud se jedná o spotřebiče o výkonu nad 50 kw na tuhá, kapalná i plynná paliva, pak je třeba zajistit kontrolu a čištění čtyřikrát ročně. U chalup a rekreačních objektů, které nejsou obývány celoročně, stačí komínové těleso zkontrolovat a vyčistit jednou za rok. O výsledku odborné prohlídky (revize) musí odborný pracovník kominické firmy vystavit řádný protokol o odborné prohlídce (revizní zprávu) v souladu s vyhláškou č. 111/1981 Sb., o čištění komínů a technickým normativním požadavkem ČSN 73 4201. Protokol musí obsahovat zejména datum odborné prohlídky (revize), vyjádření o stavu komínového tělesa, razítko a podpis odborného pracovníka kominické firmy. O přezkoušení komínového tělesa je nutné požádat také před změnou otopného zařízení, či při změně paliva.