pálení klestí

prohlášení o přístupnosti

Kontakt

Barvířská ul. 29/10
460 01 Liberec III
tel.: 950 470 111
fax: 950 470 125
spisovna

hzslk.cz
webmaster

hzslk.cz

Nacházíte se: Psychologická služba > Posttraumatická péče

:: Posttraumatická péče

Poskytování posttraumatické intervenční péče příslušníkům HZS ČR, kteří prožili traumatizující událost v souvislosti s plněním služebních úkolů

(upravují Pokyny GŘ a N MV č.38/2003 a 39/2003)

Při záchranných akcích se hasiči setkávají s traumatizujícími událostmi. Zažít takovou událost však může každý z nás. Reakce na takovou událost - "Duševní otřes" - je normální lidskou reakcí v náročné životní situaci.

POSTTRAUMATICKÁ INTERVENČNÍ PÉČE (PIP) = péče poskytnutá příslušníkovi HZS ČR, který v souvislosti s plněním úkolů prožil traumatizující událost, která může negativně ovlivnit jeho další výkon služby.
Cílem je redukovat tzv. náraz kritické události a poskytovat péči k omezení negativních dopadů na psychiku zasaženého i možnosti vzniku posttraumatické stresové poruchy.

Příslušník HZS ČR
zažije:

Příslušník HZS ČR
utrpí:

Příslušník HZS ČR
způsobí:

úmrtí, nebo těžké zranění jiných osob jako přímý svědek události
(především u dětí nebo kolegů)

např.:

- obzvlášť tragické události
- nehody s množstvím obětí
- extrémně vypadající oběti
- katastrofy
- velké škodní události
- svědek sebevraždy
- selhání záchranné mise

těžké ohrožení života, nebo tělesné nedotknutelnosti

např:

- vážná dopravní nehoda
- přehřátí, poleptání
- ozáření, intoxikace
- infekce
- zasypání, zavalení
- popálení

smrt, nebo těžké zranění někoho jiného

např.: v důsledku

- dopravní nehody
- chybného rozhodnutí

Jaké důsledky mohou mít traumatizující události?
Mohou ovlivnit momentální i budoucí profesionální výkon hasiče, který může, ale také nemusí být schopen kritickou situaci zvládnout sám. Přibližně 86% účastníků (všech, nejen záchranářů) traumatizující události má ještě dalších 24 hodin tělesné, poznávací a emocionální reakce (např. bezmocnost, lhostejnost, odpoutání se od reality, vtíravé, neodbytné myšlenky a představy, izolace, nechutenství, poruchy spánku, smutek, atd.). asi u 22% účastníků takové události mohou tyto příznaky přetrvávat až dalších 6 měsíců. U 4% zasažených je nebezpečí vzniku posttraumatické stresové poruchy, která je definovaná jako nemoc.

Co je posttraumatická stresová porucha?
Jde o dlouhodobé (měsíce a roky) poškození duševního zdraví s těmito projevy:

Tendence k znovuprožívání traumatického obsahu.
Opakující se myšlenky, obrazy (související s událostí), děsivé sny.
Tzv. flashbacky - náhlé pocity a projevy jako by situace znovu nastala.
Intenzivní pocity úzkosti při setkání s pozůstalými, či okolnostmi, které událost připomínají.
Tendence vyhnout se myšlenkám či pocitům spojeným s traumatem.
Odmítání aktivit vyvolávajících vzpomínky.
Neschopnost si vybavit důležité aspekty události (amnézie).
Citová zpoštělost, neschopnost vnímat a prožívat pozitivní emoce.
Přetrvávající prožitky depersonalizace a derealizace.
Přetrvávající projevy zvýšené dráždivosti.
Nesustálé "nastražení, jako by hrozilo nebezpečí, psychomotorický neklid.
Nesoustředěnost, neschopnost přenášet pozornost.
Poruchy spánku, příjmu potravy.
Hněv a podráždění, smutek, deprese, úzkost, výkyvy nálad.
Silná fyziologická reaktivita na podněty připomínající událost.

Traumatizující událost = zátěžová situace, kterou může být zejména vlastní zranění, zranění či smrt kolegy, pohled na usmrcení osob (zvláště dětí) či jejich těžká zranění.
Bezodkladná primární pomoc = bezprostřední užití prostředků, jejichž cílem je zmírnění následků traumatizující události.
Následná péče = další nutná opatření poskytnutá po bezodkladné primární pomoci, nebo dle potřeby a zhodnocení situace
Intervenční tým = skupina zajišťující poskytování PIP složená z vyškolených příslušníků a občanských zaměstnanců HZS ČR a vyškolených mimoresortních externích poradců.
Koordinátor = příslušník HZS ČR, který je nedílnou součástí intervenčního týmu, odborně vyškolený (zpravidla psycholog HZS kraje), který zodpovídá za činnost, vedení a další vzdělávání intervenčního týmu.

Členové intervenčního týmu provádějí v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí bezodkladnou primární pomoc a v případě potřeby v následujících dnech a týdnech následnou péči příslušníkovi HZS ČR.
Členové intervenčního týmu vycházejí z etických zásad pomáhající profese, řídí se právními normami a využívají své odborné kvalifikace.
Ve své činnosti a rozhodování jsou nezávislí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech souvisejících s činností intervenčního týmu a zachovávat anonymitu příslušníka HZS ČR, kterému PIP poskytli.
PIP je možné poskytovat na pracovišti příslušníka HZS ČR, na pracovišti člena intervenčního týmu, nebo na jiném místě, pokud o to příslušník požádá, nebo to člen intervenčního týmu uzná za vhodné.
Členy intervenčního týmu zřízeného u HZS kraje jmenuje jeho ředitel.

Kdo a jakým způsobem může o PIP požádat ?

Každý příslušník HZS ČR je oprávněn požádat o poskytnutí PIP již v průběhu traumatizující události, nebo v kteréholiv době po jejím ukončení.
Příslušník žádá přímo některého člena intervenčního týmu, nebo může požádat o zprostředkování koordinátora, operačního důstojníka, služebního funkcionáře, apod. dle svého uvážení.
Služební funkcionář je oprávněn poýádat o poskytnutí PIP příslušníkovi kdykoliv, zejména v přímé časové souvislosti s traumatizující událostí.

Jmenovaný tým PIP HZS LK:

Ing. Tomáš Janoušek	C	PS Jablonec n.N.
Daniel Karban	A	PS Jablonec n.N.
David Kořínek	C	PS Liberec
Roman Kouba		PS Jilemnice
Bc. Pavel Kovalčík	A	PS Česká Lípa
Josef Legeza	B	PS Česká Lípa
Bc. Robert Slaziník	A	PS Česká Lípa
Robert Šulc	A	PS Turnov

Pravidelná zkouška sirén: 6. 10. 2010

Skrytá sekce

Aktuálně

Úřední deska

Důležitá čísla

	150 - Hasiči
	155 - Záchranná služba
	158 - Policie ČR
	112 - Tísňová linka

Úřední dny

pondělí a středa
8:00 - 17:00