:: Kolektivní ochrana

Stálé a improvizované úkryty v Libereckém kraji, ukrytí obyvatelstva

Stálé úkryty (lidově kryty, bunkry,...) se budovaly od 50. let 20. století a měly sloužit pro ukrytí obyvatelstva v případě možného vzniku válečného stavu. Při jejich budování se počítalo s použitím nejen klasických, ale i jaderných, chemických a biologických zbraní. Ve většině případů se tyto úkryty stavěly nové, v některých případech byly ovšem upraveny nebo zmodernizovány kryty sloužící již za druhé světové války. Nové úkryty se budovaly v rámci bytové výstavby na sídlištích, pro žactvo při výstavbě nových škol nebo během rekonstrukcí a stálé úkryty v podnicích byly vybudovány tam, kde převažovala určitá specifická a v té době strategická výroba. Z výše uvedeného pak vyplývá, že rozmístění stálých úkrytů na území Libereckého kraje není a nikdy nebylo rovnoměrné (to platí i pro celé území České republiky). Výstavba stálých úkrytů byla finančně náročná a nikdy nebylo dosaženo stavu, aby se v těchto úkrytech ukrylo 100% obyvatelstva. Proto je pro zbylé občany zajištěno ukrytí v improvizovaných úkrytech.

Úkryty všeobecně mají za úkol ochránit obyvatelstvo v první fázi útoku a eliminovat nejničivější účinky zbraní. Po odeznění útoku je nutné obyvatelstvo ze zasažené oblasti evakuovat.

Improvizované úkryty se budují při stavu ohrožení státu nebo při vyhlášení válečného stavu. Jde o práce spojené se zesílením, zodolněním a dovybavením vhodných suterénních prostor v předem vytypovaných budovách. K vybudování improvizovaných úkrytů je zapotřebí značného množství stavebního materiálu a pracovní síly. Předpokladem je, že se na pracech spojených se zesílením a zodolněním budou podílet ti, pro které je úkryt předurčen a kteří zde budou ukryti. Při zodolňování jednotlivých prostor se využijí zpracované metodické pokyny, které lze získat např. v příručce „Sebeochrana obyvatelstva ukrytím". Improvizované úkryty mají v době míru oproti stálým úkrytům jednu velkou výhodu. Jejich údržba nebo udržení v pohotovostním stavu nikoho nic nestojí. Počty improvizovaných úkrytů mnohonásobně převyšují počty stálých úkrytů. 

Na konci 80. letech minulého století byly ještě na každé obci zpracovávány plány ukrytí a byly zde dokumentace ke všem improvizovaným úkrytům na území obce. Na okresním štábu civilní obrany pak byly uloženy dokumentace ke stálým úkrytům na území okresu. V grafické podobě Plánů ukrytí obce byla stanovena jednotlivá místa ukrytí ve stálých a improvizovaných úkrytech. Každý úkryt měl vyznačenou spádovou, tzv. doběhovou oblast v závislosti na své kapacitě.

Ke konci roku 2007 byla provedena aktualizace Havarijního plánu Libereckého kraje v části C-4 Ukrytí. Tato aktualizace se týkala počtu improvizovaných úkrytů u jednotlivých obcí na území Libereckého kraje.

Stálé úkryty byly budovány jako podzemní, zcela nebo částečně zapuštěné prostory. Svou konstrukcí a svým vybavením musí zabezpečit ukrývaným osobám bezpečné přežití v rozsahu 24 - 72 hodin a to v závislosti na druhu úkrytu a jeho vybavení. Je-li úkryt součástí budovy, je vyprojektován tak, aby vydržel i její zhroucení. Úkryty jsou vybaveny mimo jiné tlakovými dveřmi, tlakovými uzávěry, nouzovým výlezem, dále zásobníky na vodu, dekontaminační předsíní, místnostmi pro ukrývané a speciálními technologickými místnostmi. Některé stálé úkryty (převážně velkokapacitní) jsou navíc vybaveny náhradním zdrojem elektřiny popř. kyslíkovou stanicí. Nejdůležitějším prvkem všech stálých úkrytů je pak strojovna s filtroventilačním zařízením a filtry. Právě toto zařízení umožňuje vytvořit potřebný přetlak a dodávat do prostoru úkrytu potřebné množství upraveného a nezávadného vzduchu. Kvůli umístění jednotlivých technologických zařízení musí být zajištěna pravidelná údržba úkrytů. Tu provádí údržbář v pravidelných časových intervalech podle předepsaného seznamu úkonů. Bohužel právě absence provádění pravidelné údržby se po roce 1990 projevila jako jedna z hlavních příčin současného nevyhovujícího stavu úkrytového fondu.

Stálé úkryty nelze běžně využít k ukrytí před jakoukoliv mimořádnou událostí vyskytující se v mírové době, jako jsou například povodně, havárie s úniky nebezpečných látek, teroristický útok, a podobně. Je to z důvodu nutného zpohotovení úkrytu, které činí 12 - 24 hodin. Toto zpohotovení (jedná se o přechod z mírového na válečný režim) obnáší mimo jiné vystěhování materiálu při dvouúčelovém využívání, nástup krytového družstva, prověření a případné opravy jednotlivých technologických prvků, zajištění dostatečné zásoby pitné vody, dovybavením úkrytu lehátky, lavicemi, nářadím, dokumentací, atd. Vyškolená krytová družstva obsluhující stálé úkryty nejsou navíc v současné době ustanovena.

V období let 1950 - 1970 se budovaly hlavně malokapacitní nebo středněkapacitní stálé úkryty. S vývojem doby a s ohledem na nové projekční možnosti a nové technologie se okolo roku 1980 začínají projektovat a budovat velkokapacitní stálé úkryty. Ty jsou dvouúčelově využívány, tzn. že v mírové době slouží jinému účelu, např. jako sklady, knihovny, garáže, prodejny, apod. Velkokapacitní úkryty byly budovány převážně v rámci výstavby jednotlivých panelových sídlišť jako součást občanské vybavenosti.

Po roce 1990 se po přehodnocení mezinárodněpolitické situace stálé úkryty přestávají stavět a to na celém území České republiky. V polistopadovém období bylo zrušeno také mnoho předpisů řešících problematiku úkrytů a tyto již nebyly plnohodnotně nahrazeny. V tomto období se z civilní obrany stala civilní ochrana. Po zrušení okresních úřadů a po přijetí nových právních předpisů v roce 2000 přecházejí úkoly civilní ochrany pod hasičský záchranný sbor kraje, které jsou mimo jiné povinny provádět kontrolu staveb civilní ochrany. Zároveň také vedou evidenci stálých úkrytů na území kraje a přísluší mu rovněž tyto úkryty z evidence vyřazovat. Poslední vybudovaný stálý úkryt na území Libereckého kraje byl zkolaudován v roce 1992. Do roku 2004 byly na území Libereckého kraje vyřazovány stálé úkryty ojediněle. Změna nastala v roce 2005, kdy přijetím Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 dala vláda ČR najevo, že nadále netrvá na udržení fondu stálých úkrytů. K 31.12.2007 pak Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje vyřadil z evidence na základě žádostí majitelů celkem 53 stálé úkryty. Ve všech případech jsou ale po dohodě s příslušnými pracovníky krizového řízení na obcích s rozšířenou působností tyto vyřazené úkryty u obcí nadále vedeny jako úkryty improvizované. A to z  důvodů, aby se u obcí nezmenšila kapacita pro ukrývané obyvatelstvo.

Vývoj počtu stálých úkrytů na území Libereckého kraje v letech 1998 až 2007

V roce 1998 bylo na území Libereckého kraje celkem 103 stálých úkrytů (z toho v okrese Česká Lípa 9 stálých úkrytů, v okrese Jablonec nad Nisou 1 stálý úkryt,  v okrese Liberec 82 stálé úkryty a v okrese Semily 11 stálých úkrytů). V této době je nejstarším úkrytům „úctyhodných" 50 let. Hlavně stáří se projevuje na jejich stavu a jejich funkčnosti. Nejčastější závadou v současné době je porušení hydroizolace objektu, které má za následek průsaky a mokvání a vede tím pádem ke zvýšení vlhkosti a následně ke korozi všech kovových prvků. Mezi další častou závadu patří porušení vnějšího přívodního potrubí vzduchu, které znemožňuje požadovanou činnost filtroventilace. V neposlední řadě se na nefunkčnosti úkrytů projevuje i zanedbání pravidelné údržby ze strany majitelů úkrytů. Hlavně v 90. letech minulého století často měnily nákupní centra, bytové domy nebo i objekty podniků své majitele. Ti ve velké většině o kryty neměli zájem a tak nebyla zajišťována pravidelná údržba. Činnost údržbáře a provádění pravidelných revizí totiž stojí nemalé finanční prostředky.

Ukrytí obyvatelstva 

V předcházejícím textu jsme si nastínili, jak by se obyvatelstvo ukrývalo za válečného stavu. Žádná válka ale nevypukne z hodiny na hodinu a proto je možné se na ni v určité míře předem připravit.

Kam se ale ukrýt v době míru v případě mimořádné události? A co hrozí? Ze zpracované analýzy možného ohrožení na území Libereckého kraje, která je výchozím podkladem pro zpracování Havarijního plánu Libereckého kraje a kterou zpracoval Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, vycházejí jako mimořádné události s nejpravděpodobnější možností výskytu - povodeň, havárie s únikem nebezpečné látky a v omezené míře je nutno počítat i s teroristickým útokem. A s ukrytím je to následovně:

povodně - před povodněmi je třeba se evakuovat, úkryty nejsou odolné vůči povodním (což se projevilo při povodních v roce 2002) a ukrytím v podzemních prostorách všeobecně se člověk vystavuje možnosti utonutí,

havárie s únikem nebezpečné látky - většina dnes používaných a přepravovaných chemických látek je těžší než vzduch a tak se tyto látky v případě havárie a následného úniku stahují do níže položených suterénních prostor; chemické látky lehčí než vzduch vytvoří oblak, jehož koncentrace se na základě povětrnostních podmínek  postupně zmenší a oblak se rozptýlí. Tyto látky jsou většinou prchavé a je málo pravděpodobné, že budou pronikat do budov přes utěsněná okna a dveře,

teroristický útok za použití klasické trhaviny nebo i při použití chemických, biologických nebo radiačních látek - zde většinou nevíme, kdy a kde tento útok nastane, při útoku proto musíme co nejrychleji opustit zasaženou oblast.

Jak v případě úniku nebezpečné látky při přepravě nebo u teroristického útoku se jedná o události, které mohou nastat kdekoliv a kdykoliv a jejichž účinek je okamžitý. A právě z důvodů nerovnoměrného rozmístění stálých úkrytů v kraji a jejich dlouhé doby zpohotovení je není možno pro tyto mimořádné události využít.

Všeobecně v současné době platí, že pokud je třeba se ukrýt (např. při havárii s únikem nebezpečné látky v bezprostřední blízkosti, kdy není možné provést evakuaci) je nutné vyhledat výše položené prostory na odvrácené straně od místa havárie. Dále v těchto prostorách uzavřít všechna okna a dveře, vypnout klimatizaci a topení, utěsnit jednotlivé průduchy. V případě potřeby okna, dveře oblepit izolačními páskami pro zvýšení těsnosti. Vyvarovat se zvýšené tělesné námahy, sledovat zpravodajství v místním rozhlase nebo v místním televizním vysílání, řídit se pokyny velitele zásahu nebo členů zasahujících složek na místě události a vyčkat na evakuaci. Pro případ evakuace a opuštění objektu je nutno si připravit improvizovanou ochranu dýchacích cest a povrchu těla.

Postup pro vyřazení krytu z evidence stálých úkrytů

• Na základě žádosti oprávněného vlastníka úkrytu, která obsahuje důvod k vyřazení (např. stavební a technické závady v úkrytu, nedostatek financí na jeho údržbu pro zachování jeho funkčnosti), je pak následně provedeno ze strany HZS Libereckého kraje posouzení úkrytu a vypracování návrhu na jeho vyřazení
• Rozhodnutím ředitele HZS Libereckého kraje je následně kryt vyřazen zcentrální evidence
• Vlastník obdrží rozhodnutí o vyřazení úkrytu z evidence STOÚ spolu se souhlasem ke změně ve využití prostor úkrytu
• V případě válečného stavu se počítá svyužitím tohoto prostoru jako improvizovaného úkrytu
• Vyřazením krytu zevidence stálých úkrytů kryt není zrušen !!!
• Zrušení krytu se uskuteční až na základě rekolaudace příslušným stavebním úřadem po předložení žádosti vlastníka (jedná se o změnu využití prostoru)